V minulém čísle Dobříšských listů jsme psali o tom, čím učitelky a učitelé v Trnce trávili leden. Byl to čas pololetní bilance, čas procházení podkladů, které se od září do konce ledna o každém dítěti nashromáždily, a také čas psaní pololetního vysvědčení. To naši žáci a žákyně obdrželi i nyní ve formě slovního hodnocení. Pro rodiče, kteří vedou své dítě k zápisu do Trnky, bývá právě tato plnohodnotná alternativa ke klasickým známkám jedním z důvodů pro volbu naší školy. Chtěli jsme nechat zaznít také jejich hlas a uspořádali jsme proto anketu na téma slovního hodnocení, z níž vzešel i nadpis dnešního článku. Proč tedy rodiče upřednostňují slovní hodnocení před známkami? Eva Lidmilová, která má v Trnce dvě děti, k tomu říká: „Hodnocení známkami nevypovídá vůbec nic o tom, co dítěti jde, v čem je silné, v čem potřebuje pomoci, na čem je potřeba zapracovat. Je to velmi omezená škála, která pouze odpovídá určitému stupni úrovně, kterou si zcela individuálně nastaví konkrétní učitel. Není jednička jako jednička. Slovní hodnocení je mnohem objektivnější.
Je možné vyjádřit pokrok žáka. Škála hodnocení je nekonečná, neomezuje se pouze na pět bodů. Slovní hodnocení vede žáka, aby se snažil zlepšit v konkrétních věcech namísto toho, aby se stal sběratelem jedniček.“ Slovní hodnocení pomáhá také budovat pocit důvěry mezi dítětem a učitelem, a jak říká Šárka Daňková: „Dítě ví, za co je hodnoceno a proč je tak hodnoceno. Navozuje to větší pocit zájmu učitele o dítě a pochopení.“ Jana Tománková vidí výhodu slovního hodnocení v šíři oblastí, které může obsáhnout: „Nejedná se jen o hodnocení školních znalostí, ale velmi oceňuji také fakt, že se dozvím, jak na tom dítě je také v sociální oblasti, ve skupinové práci nebo jak je to s jeho chováním. Jedná se o velmi komplexní výstup, který je vždy zakončen oceněním dítěte.“ Dále ve vyjádřeních rodičů zaznívalo, že díky slovnímu hodnocení děti nejsou ve stresu ze známek, nebojí se riskovat při odpovědích a vytváří se tak bezpečný a otevřený prostor pro vstřebávání vědomostí. Dále oceňovali podporu spolupráce mezi dětmi namísto jejich srovnávání a škatulkování a fakt, že jedno či dvě zaváhání během pololetí v daném předmětu neznamená „pokažené“ vysvědčení.
Více o slovním hodnocení v Trnce si můžete přečíst v rozhovoru se zástupkyní ředitelky Markétou Svobodovou na www.dlonline.cz.
Adéla Sauerová, ZŠ Trnka
