Dobříš očima malířů: Nová výstava v Kopáčkově domě



Se začátkem letošní turistické sezóny otevřelo Muzeum města Dobříše novou výstavní místnost v podkroví Kopáčkova domu. První z plánovaných výstav nese název „Dobříš v obrazech“ a je věnována významným umělcům 19. a 20. století, kteří na svých plátnech zachytili památky našeho města.

Nejprve si pojďme představit jedinou ženu této výstavy. Malířka Anna Roškotová (1883–1967), vlašimská rodačka, se věnovala zejména krajinomalbě, malovala také městská zákoutí, chrámové interiéry, portréty a zvířata. Častým námětem její tvorby byli především psi, zachycovala je v mnoha různých situacích.
Raná tvorba autorky byla ovlivněna impresionismem a německou secesí. Výjimečného úspěchu dosáhla již ve svých devětadvaceti letech, kdy její olejomalba „Letní den“ získala významné ocenění na prestižní světové přehlídce výtvarného umění v italských Benátkách. Žila jako opravdová bohémka, nikdy se nevdala – malování bylo její celoživotní vášní, které věnovala veškerý svůj čas. Zajímavostí je, že jejím bratrem byl známý architekt období funkcionalismu Kamil Roškot. Protektorátní prezident Emil Hácha byl zase bratrancem jejich matky.
Nedávno jsme při práci s muzejní sbírkou učinili překvapivý objev. Po delším zkoumání a odborném posouzení se ukázalo, že autorkou hned tří obrazů, které byly dlouho považovány za dílo neznámého umělce, je právě Anna Roškotová. Na jednom z nich je zachycena elegantní dáma procházející se francouzskou zahradou, zbývající dva pak zobrazují samotný dobříšský zámek. Návštěvníci tak mají jedinečnou příležitost vidět tato díla vystavená společně.

Nejproduktivnějším autorem naší malé výstavy je Karel Liebscher (1851–1906), krajinář a ilustrátor, pro jehož tvorbu jsou typické malebné scenérie, harmonie a úhlednost. Zakládal si na technické dokonalosti a pečlivém propracování detailů. Motivem jeho obrazů byly především české památky a krajina. Významné jsou zejména autorovy výtvarné práce pro monumentální knižní sérii „Hrady, zámky a tvrze Království českého“ od Augusta Sedláčka. Za zmínku stojí i jeho pohlednice („Pohledy z Čech“) či ilustrace známých cestopisů Emila Holuba o jižní Africe. Pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891 vytvořil ve spolupráci s mladším bratrem Adolfem dioráma s názvem „Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648“, které je k vidění na pražském Petříně. Jeho dílo je dnes velmi cenné také z dokumentárního hlediska, neboť přináší důležité informace o dobovém stavu českých památek.
V expozici jsou vystaveny tři autorovy obrazy z Dobříše a okolí. Návštěvníci si mohou prohlédnout, jakým způsobem ztvárnil hrad Vargač, kostel Povýšení sv. Kříže nebo sochu sv. Jana Nepomuckého na Voznici.

Protipólem k úhledným obrazům Karla Liebschera je tvorba Vladimíra Pecháčka (1909–1969), který uzavírá trojici hlavních protagonistů výstavy. Tento excentrický malíř a grafik, rodák z Přeštic, se zabýval především náboženskými tématy a krajinomalbou. Jeho životní příběh je poměrně pestrý – studium bohoslovectví na církevním gymnáziu v Broumově ukončil předčasně a odešel do kláštera, poté jezdil s kočovnou divadelní společností. Později se začal věnovat výtvarnému umění, a to zcela bez předchozích zkušeností. Od roku 1936 studoval malbu na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Maxe Švabinského a Jakuba Obrovského, jedním z jeho pedagogů byl také Willi Nowak, rodák z Mníšku pod Brdy. Po okupaci se přestěhoval do Přerova nad Labem a v místním zámku vystavoval své obrazy světců v nadživotní velikosti. Mimochodem, některá svá díla podepisoval jako Wladimír Maria Anna zu Schwarzenberg, neboť byl přesvědčen, že je potomkem tohoto šlechtického rodu.
Jeho obraz „Kostelíček v Dobříši“ je datován rokem 1955, druhé vystavené dílo zobrazuje oltář kostela Nejsvětější Trojice v Dobříši, který je poněkud netradičně zachycen před kostelem samotným.
Výstavu doplňují neméně zajímavá díla místních umělců. Přijměte tedy naše pozvání a přijďte si zmíněné obrazy prohlédnout osobně.

Jitka Benešová



Předchozí článekPozvánka na workshop abstraktní malby akrylem v COOLNĚ
Další článekMĚSTSKÁ KNIHOVNA DOBŘÍŠ – DUBEN