Pan Josef Vitásek se narodil 28. března 1930 na hájovně Trnová nedaleko Dobříše. V Dobříši navštěvoval základní školu a poté se vyučil truhlářem u firmy Pecka. Už jako školák miloval fotbal a především „fotbalovou branku“, takže ho jeho starší bratr František v roce 1944 přivedl do žákovského družstva sokolské jednoty Dobříš. V roce 1947 nastupoval za dorost, který vedl bývalý brankář Jan Vojíř, a pod jeho vedením se tým v konkurenci 47 mužstev podbrdské župy probojoval až do finále, kde podlehl silnému týmu Rakovníka. Prvním Josefovým trenérem byl ale jeho o sedm let starší bratr František. Předával mu své brankářské zkušenosti a vozil ho s sebou na fotbalová utkání, aby Josef mohl v praxi sledovat, jak vypadá „brankářské umění“.
V roce 1948, po tragické smrti brankaře Hostomic, dostal Josef nabídku chytat za tento tým. Byla to pro něj velká zkušenost, protože při nedostatku brankařů odchytal zápasy za dorost i dospělé a byl pro své výkony nakonec vybrán do Podbrdské fotbalové jedenáctky dorostu, která sehrála na stadionu pražské Sparty předzápas před přátelským zápasem Československo – Francie s výběrem Ústí nad Labem. V roce 1950 se Josef vrátil zpět na Dobříš, kde se střídal v brance se svým bratrem. Dobříš opustil v roce 1953, když během vojenské služby chytal za PDA Orlová, a v té době dostával mnoho nabídek na přestup, žádná však Josefa nepřesvědčila, aby opustil milovanou Dobříš. Po návratu z vojenské služby hrál dobříšský klub I.A třídu a v 60. letech Župní přebor – tehdy třetí nejvyšší soutěž – a Josef Vitásek byl dlouhodobě hodnocen jako jeden z nejlepších brankařů a několikrát vybrán do jedenáctky Středočechu, za kterou odchytal i sedm mezinárodních zápasů. Dočkal se i ocenění, když hájil svatyni československého národního mužstva v přípravném zápase s celkem Příbrami. Pan Josef Vitásek dohromady odchytal 1 150 fotbalových utkání, a navíc ještě stihl odchytat i 800 hokejových!!!
Fotbalovou branku hájil v letech 1944–1970, hokejovou 1948–1976. S aktivní sportovní činností skončil po úrazu levé ruky v roce 1976. V roce 1968 se stal trenérem „A“ mužstva Dobříše, u kterého působil do roku 1976, pak čtyři roky trénoval v nedalekých Rosovicích a opět se vrátil na Dobříš. V roce 1989 se znovu stává trenérem Rosovic a v roce 1995 odtud přechází trénovat do Sokola Drahlín. V roce 1998 se naposledy vrací jako trenér na Dobříš, aby opět pomohl klubu svého srdce, tentokrát u B mužstva mužů. S aktivní trenérskou prací skončil symbolicky v den svých sedmdesátých narozenin. Své bohaté fotbalové zkušenosti nevěnoval Josef Vitásek pouze místním klubům, ale v letech 1970–1997 pracoval i u fotbalových výběrů Středočeského kraje. Byl instruktorem školení trenérů, angažoval se ve výběrech mládeže České republiky a vždy byl ochoten pomoci nejen radou, ale i skutečnou prací. Vrcholem vztahu Josefa Vitáska ke klubu a fotbalu na Dobříši se stala kniha o dobříšské kopané, o které dlouhá léta se svým bratrem Františkem snil a zároveň ji připravoval. I přesto, že se musel v závěru svého života poprat se zákeřnou nemocí, sen se mu splnil a při oslavách 80 let fotbalu na Dobříši v červnu 2002 mohl při nekonečném podepisování knihy „80 let dobříšské kopané“ získat pocit, že v posledním utkání v barvách Dobříše zvítězil.
Nedlouho po oslavách a vydání knihy 30. července 2002 ve věku 72 let bohužel řady fotbalistů Dobříše pan Josef Vitásek opustil, ale ve vzpomínkách s námi Pepa zůstává navždy!!!
