Výroční trhy patřily k privilegiím, která byla ve středověku i v raném novověku spojována obvykle s povýšením obce na město či na městys. I v případě Dobříše tomu nebylo jinak. Římský císař a český král Maxmilián II. Habsburský povýšil Dobříš na městečko 21. prosince 1569, tedy na den svatého Tomáše, jenž se stal zároveň i patronem čerstvě povýšeného městečka. Proto se výroční trhy konaly vždy pouze jednou ročně právě na svatého Tomáše, čímž se lišily od týdenních trhů, které se v Dobříši konaly obvykle v neděli. Výroční trhy se odlišovaly i sortimentem, který byl nabízen k prodeji. Nejednalo se o zboží každodenní potřeby, jako jsou potraviny, ale spíše o zboží speciální až luxusní. Svatotomášské trhy byly obvykle poslední možností, jak nakoupit vánoční dárky pro své nejbližší.
První záznamy zmiňují, že se trhy konaly obvykle ve východní části náměstí poblíž dřevěného rathausu a později u staré radnice či okresního soudu. Po vybudování alejky počátkem 20. století se rozsah prodeje rozšířil více na západ. Ač po nástupu komunismu došlo k pokusům nahradit nátlakem shora české církevní Vánoce sovětskou sekularizovanou variantou, československá veřejnost si tuto tradici nenechala vzít a komunisté v tomto případě přestali časem tlačit na pilu. Trhy se sice nekonaly vždy 21. prosince, ale tradice předvánočních dobříšských trhů zůstala v různě modifikovaných podobách zachována. Samozřejmě postava jednoho ze dvanácti apoštolů Ježíše Krista, onoho nevěřícího Tomáše, byla po celá léta socialismu hluboce upozaděna.
Jan Michl, ředitel Muzea města Dobříše
