Všechny nás zajímají ceny energií, změny se dotknou všech. Město Dobříš nakupovalo energie obvykle na tři roky. Fixace současných cen z roku 2020 nám končí 31. 12. 2022. Od ledna budeme platit ceny nové. Na základě doporučení energetického poradce rada města schválila v červenci letošního roku nákup energií přímo na burze s tím, že vzhledem k rozkolísanému trhu jsme se rozhodli nakoupit elektřinu a plyn pouze na jeden rok. V létě ale cena letěla prudce vzhůru, nakonec jsme na rok 2023 zafixovali cenu v srpnu nákupem za částku 13 500 Kč/MWh. Zemní plyn se povedlo na Českomoravské komoditní burze Kladno nakoupit na rok 2023 za 6 500 Kč/MWh.
Proti současným cenám elektřiny je to nárůst na osminásobek! Následně cena elektřiny dál stoupala až k 24 000 Kč za megawatthodinu a pak začala klesat. V ČR zůstala řada obcí, kterým se bez ohledu na cenu vůbec nepodařilo dodávky energie na příští rok nasmlouvat. I když byly ochotny zaplatit tržní cenu, nenašly obchodníka, který by se zavázal jim požadované množství příští rok dodat. Starostové všech obcí se obraceli na svůj kraj či sdružení měst a obcí, aby pro města a obce a jimi zřízené organizace zajistila vláda snesitelné ceny energie a plynu.
Vláda ČR dne 12. 9. 2022 zafixovala ceny pro domácnosti i veřejné budovy. Právě do této kategorie patří budovy úřadů, škol či polikliniky. Strop pro elektřinu by měl být 6 Kč za kWh, tedy 6 000 Kč za MWh. Plyn byl zastropován na 3 Kč/kWh. Kolik skutečně budeme příští rok platit, zatím ale neumíme přesně spočítat. Nyní se připravuje novela energetického zákona, která by deklarované zastropování cen měla upřesnit. Jsme tedy v očekávání, jak bude přesně limit formulován, na jaké všechny položky rozpočtu města se bude vztahovat a zda tento zákon projde hlasováním obou komor parlamentu i podpisem prezidenta. Pro město je zastropování dobrá zpráva, zastropovaná cena energie je proti současné cenně vyšší „jen“ třikrát. Nakoupená cena na burze by byla proti současné ceně dražší téměř devětkrát.
Ve městě potřebujeme pokrýt spotřebu celkem 53 odběrných míst. Jedná se o budovy úřadu, školky, školy, domov s pečovatelkou službou, polikliniku atd. I když vláda ceny pro města zastropuje, přesto musíme přemýšlet nad každou rozsvícenou lampou, místností či přímotopem.
Příklad č. 1: V minulé zimě stál provoz zimního stadionu jen na spotřebě energie od listopadu do března v průměru 130 tisíc Kč měsíčně. Za bruslařskou sezónu v trvání 5 měsíců to činí 650 tisíc korun. I po zastropování bude cena trojnásobná, tedy kolem 385 tisíc za měsíc. Do konce tohoto roku bychom tedy měli mrazit led co nejvíc za staré ceny. A od ledna se modlit, aby byl velký mráz a spotřeba na chlazení nebyla vysoká.
Příklad č. 2: Lampy veřejného osvětlení tvoří ve městě celkem 30 různých skupin. Pro jednoduchost 30 vypínačů. Neumíme tedy vypínat jen některé lampy v dané ulici či lampy v jedné konkrétní ulici. Ale vždy skupinu ulic, které mají jeden jistič/jeden vypínač. Spotřeba lamp veřejného osvětlení je nyní 432 MWh za rok ve vysokém tarifu C62d. Pokud bychom lampy podobně jako některá další města vypínali v nočních hodinách, kdy je na ulicích minimální provoz, např. v čase 1.00 až 4.00, tedy na 3 hodiny, byla by roční úspora 1,5 mil. Kč. Samozřejmě lze uvažovat o různých kombinacích, např. že by toto vypínání probíhalo jen v pracovních dnech, případně jen v některých částech města. I tak je ale s takovým opatřením spojeno riziko zvýšené kriminality.
Nejen u elektřiny je třeba myslet na úspory, podobně úvahy se týkají i topení plynem. Platí jednoduché pravidlo, snížení teploty o 1 stupeň Celsia znamená úsporu 6 % nákladů. Všichni teď můžeme přemýšlet o ceně, kterou jsme ochotni platit za teplotní komfort. Vedle úspor je ale třeba plánovat i opatření pro snížení energetické náročnosti budov, třeba i tím, že kde to lze, budeme postupně instalovat fotovoltaické panely. V současnosti je před dokončením projektová dokumentace na takové panely na střechu sportovní haly o celkovém výkonu 150 kWp.
Toto všechno jsou úvahy a budoucí rozhodnutí, která budeme ve městě muset udělat. Berme to jako výzvu, jak město posunout k větší energetické nezávislosti v blízké budoucnosti.
Pavel Svoboda, starosta
