Svátky pokoje?

3


Vánoce jsou prý svátky pokoje. Opravdu?
Častokrát se právě během svátků o to víc pohádáme doma, protože nejsme zvyklí být tak dlouho spolu.
Na chvíli uzavřeme „příměří“ s těmi, které nesnášíme – s kolegy či lidmi „jiného politického vyznání“, s nemožnými příbuznými. Po svátcích se však všechno vrátí do starých kolejí, do stavu zákopové nebo otevřené války, protože ta nesnášenlivost byla jen na chvíli „schovaná“ hluboko v srdcích. Ale stále byla, nezmizela.
Vánoce jsou prý svátky pokoje – a proto v televizi neuvidíme záběry z parlamentu, jak se naši politici navzájem odstřelují nevybíravými slovy. Neuvidíme reportáže z míst, kde se válčí – to se nehodí do idylické vánoční atmosféry. Rušilo by to.
Na chvíli si možná vytvoříme vysněné a ideální Vánoce, které pominou hned 27. 12. (Nebo dřív? Či o něco později?) Toužíme však po takových svátcích… které vytvoří iluzi „dokonalého pokoje“ pouze na chvíli?
Vím velmi dobře, že si pokojné Vánoce sami nevytvoříme. Je to nad naše síly. Proto si přeji a vyprošuji, abychom dostali tento dar skutečného pokoje od Boha pokoje. Nejen do vánočních dnů – ale do celého roku. Nejen zdánlivě – ale skutečně, do hlubin srdce.

P. Angelo, farář Římskokatolické farnosti Dobříš

Reklama