O vánoční naději…



Lukáš 1,26–38; Matouš 1,18–25
Evangelium je zvěst o záchraně člověka. Tehdy v Judsku očekávali, že davidovský Mesiáš zbaví zemi vnějšího ohrožení a poroby a nastolí davidovské nebo přímo Boží království. Dneska vidí mnozí spásu třeba v odvolání vládnoucích jednotlivců, popř. celé garnitury politiků. Jenomže oni po té změně nastoupí jiní a nebývá to o moc lepší. Poměry i to, kdo je u moci, odráží totiž spíš to, jací jsme my. Nejsou nikdy jenom dílem jednotlivců. Spolutvoříme je všichni. Bez té hlubší proměny, která se týká jednoho každého z nás, se nic nezmění. Však také anděl podle Lukáše říká, „neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů“ nebo „ze všech jeho nepravostí“.
Ale jak? Lepším návodem? Jasnějšími pravidly? Větší přísností a důsledností? Větší duchovností? Nějakým zázrakem shůry, který způsobí, že se všichni lidé polepší nebo zůstanou jen ti dobří? Snad právě kvůli tomu, abychom to – třeba i v dobré víře – nepopletli, abychom si všimli, že ta boží vánoční naděje je jiná, postavil Matouš vedle sebe a k sobě ta dvě odlišná jména – „Ježíš“ (Bůh je spása, Bůh zachraňuje) a „Immanuel“ (Bůh s námi). Aby bylo zřejmé, že to vysvobození, o kterém anděl mluví, se nezakládá a nestojí na tom, že my budeme s Bohem, ale že Bůh je s námi; že tu vzdálenost a odcizení, způsobené našimi nepravostmi, nepřekračujeme my, ale on; že s ním můžeme počítat v těchto poměrech a i při své všelijaké člověčině a ne až tehdy, když se z toho všeho vyhrabeme. A chce být s námi i v tom, co nedovedeme vidět jinak než jako průšvih. I tam, kde ho vůbec nečekáme. O tom jsou přece Vánoce a ta radost veliká pro všechen lid, kterou i letos oslavíme. Mocichtiví potentátci, trable s daněmi i lidská nevšímavost a lhostejnost v tom příběhu jsou. Nezmizeli. A přesto není svět bohapustý. Protože do něj Bůh vstoupil, protože se to všechno rozhodl sdílet s námi. Včetně naší bezbrannosti, i s tím rizikem zlých řečí, ostudy a slepé lidské spravedlnosti. Proto je možné setkat se s láskou nejen v pohodlí a klidu, ale i ve chlívě. Taková je naděje Vánoc.
Radostné a pokojné Vánoce vám všem přeje

Samuel Hejzlar, evangelický farář v Dobříši a v Hořovicích


Vánoční pořady v evangelickém kostele v Dobříši

2. 12. – první adventní neděle: 10.30 bohoslužby s vysluhováním Večeře Páně;
9. 12. a 16. 12. – druhá a třetí adventní neděle: 10.30 bohoslužby;
23. 12. – čtvrtá adventní neděle: 10.30 – Vánoční zvěstování dětí a mládeže (Vánoční pásmo o ťukání a vánoční hra „O mudrcích a lidech“);
25. 12. – Boží hod vánoční: 10.30 bohoslužby s vysluhováním Večeře Páně;
30. 12. – Poslední neděle v občanském roce: 10.30 bohoslužby;
6. 1. 2019 – 14.00 Novoroční koncert
Zazní skladby od G. Ph. Telemanna, G. Frescobaldiho, L. Vendla. Soprán – V. Vojířová; zobcové flétny – J. Kydlíček, varhany – L. Vendl. Řídí MgA. Lukáš Vendl PhD. Vstupné dobrovolné.

Srdečně vás zveme!



Předchozí článekZE ZÁMKU A PODZÁMČÍ…
Další článekPozvání na prosinec 2018 – Římskokatolická farnost Dobříš