Město Tonnerre v Dobříši



Možná jste koncem června zaslechli melodickou francouzštinu v ulicích Dobříše. Pokud ano,
zcela jistě to nebylo budoucí vítězné fotbalové mužstvo na prohlídce dobříšského zámku, ale přátelé z družebního města Tonnerre. Po dvouleté odmlce opět přijeli pozdravit své dávné známé ze spolku KUS žen Dobříš, který už 10 let udržuje dobré vztahy s tímto burgundským městem.
Je velmi těžké sestavit program tak, aby francouzští přátelé viděli ještě něco nového. Přesto se povedlo. Byli nadšeni ze setkání s francouzštináři dobříšského gymnázia, kteří jim
předvedli své taneční umění a naučili je dokonce mazurku! Obdivovali moderní české umění
v Galerii Františka Drtikola v Příbrami, bavili se na Festivalu vín v Mníšku pod Brdy a
obrovským zážitkem byla akce Montmartre v Tejnce na pražském Břevnově. Tyto aktivity by však nebyly ničím bez všudypřítomného neformálního povídání, při kterém dlouhodobé
členky KUS žen i další účastníci výměny oprášili své znalosti cizích jazyků. Občané Tonnerre
byli také přivítáni na dobříšské radnici. O přijetí se postarala místostarostka a pravidelná
účastnice výměn Petra Neubergerová. Předání zkušeností spojených s vedením města a
komunální administrativou bylo poučné, chvílemi i zábavné. Je však škoda, že si pan starosta Vacek nenašel čas na toto odpoledne ani na závěrečnou večeři. Tím spíše, že šarmantní starostka města Tonnerre paní Dominique Aguilar vážila cestu téměř 1 000 km dlouhou.
Výměna s městem Tonnerre je jediná funkční v našem městě. Vždy záleží na aktivitě obyvatel a radnic obou měst, ochotě se potkávat a spolupracovat. V tomto případě se dobříšští občané snažili a loučení bylo vřelé. Je tedy třeba poděkovat více než desítce lidí, kteří se na organizaci podíleli, každý podle svých možností: někdo vařil, jiný tlumočil, někdo ubytoval či pohostil, další využil svých znalostí. Všichni se obohatili o zkušenosti z jiné kultury a naučili se dívat na svět trochu jinak. To je cílem všech výměn a věřím, že město Dobříš udělá více pro to, aby se stalo městem otevřeným, se zkušenostmi z jiných koutů Evropy.

Veronika Holíková



Předchozí článekTýden knihoven: 1.–7. 10.
Další článekKaždá kapka v moři se počítá